úterý 16. února 2016

Jak si zamilovat zdravé jídlo

Pro nás milovníky kaší, burákových másel, jogurtů a zeleniny je "ne - láska" ke zdravému jídlu nepochopitelnou záležitostí. Vím ale, že plno lidí nosí v hlavě stereotypní představy toho, že zdravé jídlo je nemastné - neslané a tudíž nedobré. Zdravé jídlo ztrácí také u strávníků sympatie už proto, že by se "mělo jíst". 

Tak například můj táta. Představte si ho asi jako Homera Simpsona akorát s více vlasy, knírkem (a mozkem větším než velikosti fazole). Co se však týče tělesných proporcí, lásky k jídlu a alkoholu jsou na tom s Houmím dost podobně. Táta si nedovede představit, že by se měl vzdát svých milovaných párečků, klobásek, brambůrek a čokoládiček. Že by nějaké zdravé jídlo chutnalo stejně dobře jako třeba svíčková nebo roštěná. Nedá si ho už proto, že si prostě myslí, že bude bez chuti. Pak ale přijdu já se svými pečenými celerovými hranolkami, uzeným tofu či nějakou zdravou dobrotou, dám mu ochutnat a ? "To je normálně dobrý!", řekne táta.  No ne asi!

pondělí 8. února 2016

50 odstínů kaše


V poslední době se nám tu rozmohl takový nešvar... Hejt na ovesnou kaši!
Že prý má trilion sacharidů, způsobuje pocit hladu, obsahuje lepek (a ten, jak víme, způsobuje ochrnutí celého těla, rozpouštění mozku a smrt), snižuje náladu (zejména v kombinaci s čokoládou a burákovým máslem, to jsou pak kašičkáři po sndídani vždycky děsně nas*aný, žejo? :-) ) a k tomu všemu prý NEMÁ CHUŤ!

pátek 5. února 2016

Zpátky k psaní!

Vždycky mě bavilo psát.
Když mé sestře někdy ve druhé třídě napsal její spolužák velice romantický verš Usměj se Leničko a koupím ti autíčko (nekoupil!), hned jsem se taky chtěla stát básníkem.
Už někdy ve čtvrté třídě jsem  proto složila svou velice znamenitou prvotinu. Nepamatuji si  sice o čem byla (pravděpodobně o zhrzené lásce a zlomeném srdci - důležité životní téma, které nám už od mala vštěpovali do dutých hlaviček redaktoři bravíčka), ale kdyby v té době žil Karel Hynek Mácha, určitě by mi uznale poklepal na rameno.